Zavedená rodinná firma zabývající se převážně obchodem se zeleninou hledá pracovníky na pozice prodavač, řidič, skladník, účetní, obchodní zástupce, a vyšší manažerské pozice.
Požadujeme věrnost a oddanost firmě, časovou flexibilitu, zodpovědnost, profesionalitu a komunikativnost.
Nabízíme dopravu do USA zdarma, získání pracovního povolení, ubytování i stravu, firemní benefity, možnost profesního růstu dle schopností pracovníka. Nadstandardní platové podmínky vyplácené v USD.
Zájemci se mohou hlásit p. Antoniu Mantrangovi:
P.O.Box 358,
Via Tiziano,
Palermo IT.
Cena poukazu: | 2 000,00 Kč (1 652,89 Kč bez DPH) |
---|---|
Příjezd na tábor: | 4.5.2017 od 18:00 |
Odjezd z tábora: | 8.5.2017 od 14:00 |
Zbývající volná místa: | Vyprodáno |
Odpovědi na otázky, které nám posíláte...
Abyste se snáze naladili na táborovou atmosféru a zároveň ušetřili čas, zde je itinerář pro sbalení kufrů.
Při výběru oblečení dbejte na to, že nejedete na slavnostní recepci ani do lázní, jedete do terénu. Vybírejte oblečení (i boty), u kterého vám nebude vadit, když se nenávratně ušpiní nebo poškodí, nejedeme na módní přehlídku, nedoporučují se boty na podpatku, koktejlové šatečky, smokingy atd.
Pozn.: Neberte si novou neprošlápnutou obuv.
Pokud užíváte pravidelně léky, vezměte si potřebné množství na 5 dnů. Pro akutní případy je zajištěn zdravotník. Pokud máte nějaké chronické onemocnění, prosíme sdělte nám tuto skutečnost ve formuláři zdravotního stavu, který vám včas poskytneme k vyplnění.
Pozn.: Formulář o zdravotním stavu vám pošleme samostatně e-mailem (tedy, není myšlen ten, který přijde s potvrzením přihlášky!) nebo jej vyplníte při příjezdu.
Rozhodnete-li se vzít si mobilní telefon, elektroniku, značkové oblečení a drahé šperky, nezodpovídáme za případné poškození nebo ztrátu. V případě potřeby je na táboře pevná telefonní linka, ze které můžete příbuzným volat.
Tradičně prostřednictvím České pošty... Nepsaným pravidlem LDT Bílá skála je alespoň 1x za pobyt poslat pohled nebo dopis domů, po mobilním věku příjemná změna... uvidíte :)
Ubytováni budete stejně jako děti ve čtyřlůžkových chatkách bez vlastního sociálního zařízení. Lůžkoviny vám zapůjčíme. Sociální zařízení je společné v areálu tábora - splachovací WC, umyvadla a sprchy s teplou vodou (s omezenou kapacitou teplé vody), vše stavebně odděleno na pánské a dámské.
Stravování je zajištěno 5x denně (snídaně, 1. svačina, polévka + oběd, 2. svačina, večeře) v areálu tábora. Pokud držíte nějakou dietu (např. bezlepkovou) je zapotřebí tuto skutečnost předem sdělit provozovateli (např. napsáním do poznámky v přihlášce). Bodové, dělené a další diety nejsme schopni nabídnout. Šťáva a čaj je k dispozici po celý den. V kiosku je dále možno zakoupit sušenky, balenou vodu, minerálky a další drobné zboží. Talíře, nerezové příbory a další potřebné vybavení je k dispozici na místě, vemte si pouze hrneček, skleničku nebo půllitr.
Firmu založili sourozenci Antonio, Carlo a Bruno Mantrangovi v New Yorku 1. 9. 1910. Firma brzy rozšířila svůj sortiment a nyní mimo sítě obchodních domů vlastní i rozsáhlou síť barů a zábavných podniků, vodovody a kanalizace a několik šlechtěných dostihových koní. Podle slov sourozenců Mantrangových chce firma rozšířit svoji působnost na odpadové hospodářství a do dalších odvětví, která nejsou blíže specifikována, proto shání velké množství nových pracovníků na různé pozice. V současné době už není možné majetek rodiny odhadnout. Firma finančně podporuje boxerský oddíl, který byl založen jedním z bratrů.
Narodil se v Palermu jako nejstarší syn obchodníka s ovocem a zeleninou. Měl hodně kamarádů a v kolektivu byl velice oblíbený. Rád pomáhal otci v obchodě a již od dětství hrál amatérské divadlo, což mu v období dospívání přineslo několik hlavních rolí. Usiloval o profesionální angažmá ve státním divadle, ze kterého nakonec díky protekci jiného herce sešlo. I když se Bruno odvolal a pokoušel se do divadla dostat, angažován nebyl. Divadlo za záhadných okolností záhy vyhořelo a bylo zrušeno. Díky své dobrosrdečné povaze a smyslu pro humor se mu v obchodě nebývale daří. V Americe má spoustu známých, mezi jeho nejbližší přátele patří řada populárních osobností – herců, sportovců i politiků. Je ženatý, má čtyři děti.
Narodil se v Palermu v rodině obchodníka s ovocem a zeleninou. V mládí často otci pomáhal v obchodě, přivydělával si donáškou zboží domů, dokonce v obchodě zaměstnal i spolužáky a dopomohl tak jeho rozvoji. Do Ameriky připlul společně se svými bratry v létě roku 1910. Z jejich malého obchodu na předměstí New Yorku se časem stal obchodní dům, jehož sortiment několikanásobně převyšuje jejich bývalý obchod v Palermu. Dále spoluvlastní síť barů, tanečních klubů a místní vodovody a kanalizace. Mezi jeho zájmy patří dobrá společnost a pravidelné nedělní návštěvy dostihů. Je velikým milovníkem závodních koní. Několik jich dokonce vlastní. Je ženatý, má dvě děti.
Narodil se v Palermu jako nejmladší syn obchodníka s ovocem a zeleninou. Jeho matka zemřela při porodu, a tak Carlo vyrůstal s otcem a dvěma bratry, Antoniem a Brunem. V mládí měl časté problémy se svým otcem, jehož tvrdou výchovu nebyl schopen respektovat. V obchodě mu pomáhal minimálně, obchodování ho nikdy příliš nebavilo. Již v útlém dětství se rád pral a soupeřil se spolužáky, což vedlo k jeho mnoha kázeňským problémům. Na krátký čas byl ze školy vyloučen. Ve svých 17 letech byl zatčen pro ublížení na zdraví, pro nedostatek důkazů ho soud osvobodil. Za 10 let strávených v Americe se mu kromě společného rodinného podniku podařilo vybudovat sportovní boxerský oddíl, jehož členové mají veliké úspěchy po celé Americe. Je svobodný a bezdětný, i když se říká, že po Americe běhá několik jeho dětí.
Narodil se na Sicílii v Messině a do Ameriky připlul už jako malé dítě. Jeho otec se po několika neúspěšných pokusech při shánění zaměstnání stal čističem obuvi. Protože byl ve svém oboru mistr, dokázal vcelku slušně uživit rodinu. Enzo, nebyl nijak náročné dítě, v jídle byl nevybíravý a na vzhled oblečení nehleděl. Od dětství měl ale problém s autoritami. Díky své cholerické povaze byl častokrát na koberečku v ředitelně, převážně za rvačky se staršími dětmi. Tento jeho „handicap“ ho zavedl do okruhu sourozenců Mantrangových. Začal totiž navštěvovat jejich kurzy boxu, a protože byl rozený talent, stal se Carlovým dobrým přítelem. Enzo nám bohužel nedodal včas civilní foto, proto naše redakce použila fotografii pořízenou po přátelském boxerském zápase s Carlem Mantrangem těsně před tím, než Enzo stihl hodit do ringu ručník.
Narodil se ve vesnici Orsara blízko Neapole. Krátce poté, co jeho otec zemřel (to mu byly dva roky), se přestěhoval se svou matkou do New Yorku. Pracoval jako barman a vyhazovač v baru, který patřil bratrům Mantrangovým. Protože miloval box, spřátelil s Carlem, se kterým chodil ve volných chvílích boxovat. Carlo záhy Giovanniho seznámil s oběma bratry, kteří viděli, že se dá na něj spolehnout. Netrvalo dlouho a Giovanni povýšil na hlavního účetního Mantrangových a dodnes se stará o všechny rodinné finance. Giovanni má nebývalý talent, díky jeho perfektním znalostem daňových zákonů ušetřil rodinným firmám nemalé peníze. Je svobodný a bezdětný. Protože je práce jeho koníčkem, věnuje jí téměř všechen svůj volný čas.
Italský patriot, který si nedokázal představit, že bude někdy žít v jiné zemi než v Itálii. Pochází ze zemědělské rodiny, která dodávala ze svých farem Mantrangově firmě v Palermu svá výborná jablka a hrušky. Raimondo se spřátelil se sourozenci Mantrangovými již v dětství, ale když mu nabízeli, aby s nimi odplul do Ameriky, odmítl. Shoda náhod ho za pět let stejně přivedla do New Yorku. Zamiloval se totiž do americké herečky Olgy Edny Purviance, která trávila letní dovolenou v Itálii. Po jejich letním bouřlivém románku, odcestoval do USA, ale za 14 dnů ho herečka opustila, protože se zamilovala do Charlieho Chaplina. Raimondo ale v Americe zůstal, protože mu Bruno Mantrango nabídl místo ve firmě. Nyní pracuje jako šéf personálního oddělení. Říká se, že se rozpadem vztahu ještě nevyrovnal, a tak přijímacími pohovory projde do firmy více mužů než žen.
Kde přesně se narodil, snad ví jen on sám. Dle ověřených zdrojů to bylo někde ve střední Evropě, čemuž by odpovídaly jeho výrazné slovanské rysy. Prý pochází z rodiny, která má bohatou hudební tradici. Své hudební nadání uplatnil už jako malé dítě při hře na klavír. Do New Yorku přijel ve svých pěti letech v roce 1892 společně se svým strýcem Antonínem na pozvání Jeanette Thurberové. Ta z jeho strýce učinila ředitele americké národní konzervatoře. Matteo se ale v roce 1895 odmítl se strýcem vrátit domů a zůstal v New Yorku u madam Thurberové. V období puberty na klavír zanevřel a zamiloval si hru na kytaru, což madam Thurberová těžce nesla. Odešel tedy a vydělával si výukou hry na klavír dětí ze zámožných rodin a také hrou na kytaru v ulicích New Yorku. Když shodou náhodných okolností hrál na vánočním večírku firmy Mantrango Fruit Company, vedení firmy mu okamžitě nabídlo zaměstnanecký poměr. Nyní ve firmě působí jak na personálním oddělení, tak na pozici učitele hudby Alessandry Mantrango. Do kolektivu firmy bezvadně zapadl, krom slovanských rysů není téměř poznat, že nepochází z Itálie. Říká se, že se z vděčnosti k rodině Mantrangových nechal přejmenovat. Na jeho pravidelných kytarových recitálech italské písně, nikdy nechybí žádný ze zaměstnanců firmy.
Před dvěma lety vyhrál výběrové řízení na pozici svačináře personálního oddělení. Jeho kariéra zažila okamžitě strmý vzestup. Už za dva měsíce se vypracoval na pozici vedoucího svačináře a díky svému úsměvu, dochvilnosti, ochotě a dobrosrdečné povaze jeho hvězda nadále stoupala. Mezi zaměstnanci je velice oblíbený, dokonce někteří si na něj vypěstovali Pavlovův reflex. Když Luca vstoupí do jejich kanceláře, začnou okamžitě slinit. Nyní zažívá vrchol své pracovní kariéry, před 14 dny byl totiž jmenován osobním svačinářem bratrů Mantrangových.
Snad žádný ze zaměstnanců firmy nemá tak pohnutý osud jako Giuseppe. Dětství strávil v chudobinci v Catanii, který byl několik let po jeho odjezdu úřady uzavřen pro podezření z pohlavního zneužívání malých chlapců. Z Itálie ho odvezl bohatý italský obchodník, který se přátelil s ředitelem chudobince. Z počátku byl Giuseppe na lodi šťastný, ale během dlouhé plavby za obchodem zjistil, že nic není zadarmo. I když byl po zakotvení u břehů USA přísně hlídán, podařilo se mu uprchnout a skrýt se v náručí Ameriky. Zde se potuloval po ulicích a živil se všelijak. U MFC dělal zpočátku nájemné manuální práce, později se vypracoval na pozici, o které se ve firmě moc nemluví. Pokud si ho nechcete znepřátelit, neptejte se ho na jeho dětství ani na to, jak se dostal do Ameriky.
Z Itálie odplula se svými rodiči ve svých 10 letech. Protože veškeré jejich úspory padly na lodní lístky, byly americké začátky její rodiny velice těžké. Elisa si proto svá zaměstnání nemohla příliš vybírat, zametala ulice, třídila odpadky, myla veřejné záchody a vykonávala i jiné podřadnější práce. Na veřejných záchodech si jí všiml Giovanni Toriio, a protože se mu líbila, pozval ji na kávu. Z tohoto pozvání se sice nevyvinul milenecký vztah, nicméně se oba spřátelili a Giovanni zajistil Elise místo v jednom z rodinných barů. Elisa se rychle vypracovala na vedoucí a postupem času si zajistila pevnou pozici v rodinné firmě. Nyní má na starosti chod všech nočních podniků patřící firmě. Je svobodná, má pětiletou dceru. Ve společnosti se šušká, že jejím otcem je některý ze sourozenců Mantrangových, ale spekuluje se o tom, který z nich to je.
Narodila se v Americe italským přistěhovalcům. Pracovala jako švadlena v továrně na výrobu vojenských uniforem, aby si vydělala na studia. Po úspěšném složení závěrečných zkoušek se přihlásila na inzerát na pozici sekretářky ředitele obchodního domu Mantrango a spol. Po několika letech se po smrti svého nadřízeného dostala na jeho pozici. Je pracovitá a důsledná, je hrdá na svoji kariéru. Na svých podřízených vyžaduje 100% spolehlivost a pracovitost. Pokud není se zaměstnanci spokojená, neváhá je propustit. Za jejího ředitelování se obrat obchodního domu několikanásobně zvedl, proto se stala rodinnou přítelkyní. Říká se, že je jedna z kandidátů na generálního ředitele Mantrangových obchodů. Je zatím svobodná a těší se veliké přízni mužů, ale i stejně veliké nenávisti žen.
Pochází z italské Neapole z rodiny obchodníka s obuví. Giulia svůj dávný sen, odchod do Ameriky, musela uskutečnit až po dosažení plnoletosti, neboť její rodiče nechtěli z Itálie odjet. Koupila si lodní lístek společně se svou kamarádkou ze studií Paolou Mancino, se kterou se po příjezdu společně přihlásily na inzerát na pozici tanečnic do Mantragova baru. Po několika měsících se Giulia blíže spřátelila s Carlem, který jí nabídl práci vedoucí jednoho z barů. Giulia je organizačně velice schopná, a tak pravděpodobně pozice vedoucí baru nebude konečným vrcholem její kariéry.
Z italské Neapole do Ameriky přijela ve svých 19 letech. Společně se svou kamarádkou Giulií začala pracovat jako tanečnice v baru. Po přepadení baru, které skončilo smrtí kuchaře, ho Poaola zastoupila. Hosté byli z jejího kulinářského umění tak nadšení, že bar začal být brzy plný hostů, kteří chodili na její italské speciality. Toho si všiml Antonio Mantrango na jedné ze svých pracovních večeří. Byl tak unesen, že jí nabídl místo v rodinné kuchyni, a od té doby je Paoloa hlavní kuchařkou jejich rodiny.
Starší dcera Bruna Mantranga začala studovat na New York Medical College, ale z té po prvním roce studia odešla na New York Business Academy, kterou úspěšně vystudovala. Nyní pracuje ve vedení marketingu rodinné firmy, kde zkouší aplikovat moderní marketingové metody. Ve volném čase navštěvuje hodiny klavíru a ráda hraje na kytaru. Její rodině se nelíbí, že mezi její přátelé patří i anarchisté Ferdinando Nicola Sacco a Bartolomeo Vanzetti, což v obchodních kruzích nepůsobí příliš dobře.
Mladší dcera Bruna Mantranga se narodila v Americe, ale má ryze italské kořeny. V současné době úspěšně studuje na New York University na fakultě humanitních studií filozofii, historii, kulturní a sociální antropologii. Miluje koně, a tak téměř všechen svůj volný čas tráví ve stájích svého strýce Antonia, kde má ustájenou svou milovanou klisnu Queen Lady Mint.